1. Zajistit dodržování principu rovnosti všech evropských občanů před zákonem odstraněním stávající doživotní právní imunity evropských úředníků.

- respektovat základní princip demokracie v Evropě
- zabránit vzniku kasty "nedotknutelných", kteří řídí EU

Doživotní právní imunita úředníků evropských institucí (viz Protocol on the privileges and immunities of the European Communities of 8 April 1965) představuje křiklavý příklad nerovnosti před zákonem pro jednu kategorii evropských občanů. Nemá žádné opodstatnění vzhledem k tomu, že EU sestává z 25 demokracií s garantovaným systémem nezávislého soudnictví. Naopak, měl by být zrušen, protože vytváří propast mezi úředníky, kteří řídí EU a ostatními občany. Newropeans dodržují jednotu slova a činů a proto nepřijmou za aktivního člena žádného evropského úředníka, dokud tato imunita nebude zrušena.

2. Ratifikovat systematicky celoevropským referendem hlavní změny v dohodách společenství, a konkrétně rozšíření EU.

- umožnit občanům rozhodovat o hlavních směrech budoucí orientace EU
- zabránit vnucování občanům rozhodnutí elit, které jsou odtrženy od lidí

Tato celoevropská referenda mají obsahovat princip dvojí většiny zajišťující demokratické respektování vůle menšin: více než 50% hlasů od voličů z celé Evropy a více 50% členských států hlasujících pro bude zapotřebí ke schválení návrhu.

3. Přiblížit geograficky evropské instituce občanům cestou jejich decentralizace

- přiblížit EU občanům a zakotvit evropský projekt v politické a historické realitě našeho kontinentu a také zpřístupnit jim systém společenství
- zabránit centralizaci Evropy, která by byla neslučitelná s demokracií

Není možné, aby se 500 milionů občanů cítilo blíže Bruselu, Luxemburgu a Štrasburku. Pro překonání rostoucí propasti mezi evropskými institucemi a lidmi bude nutné v příštích dvaceti letech radikálně změnit systém hlavních měst, který je dědictvím 50 let. Bude to možné díky značnému rozšíření technologií 21. století (internet, rychlovlaky, nízko-nákladové aerolinie, ...). První síť evropských institucí "Euroring", vznikne z "Evropských center" (často hlavní město) vybraných jednotlivými státy ve vzdálenosti do 500 km od Bruselu s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám každého centra: Parlament (Brusel), Soudní dvůr (Haag), Evropská vláda (Londýn), Jednotná evropská administrativa (Paříž), Ústřední banka (Frankfurt), Účetní dvůr (Luxemburg). Druhý "Euroring" soustředí všechny ostatní instituce a agentury společenství ve městech, určených každým členským státem. Tato skutečná decentralizace nabídne také evropským institucím širší přístup k místním zdrojům kvalifikovaných lidských sil.

4. Respektování jazykové různorodosti EU jako základní podmínka evropské demokracie při zajištění efektivity jejího fungování nastolením jasného jazykového řádu

- Zabezpečit, aby každá osoba v EU mohla mluvit vlastním jazykem a současně připravit Evropskou unii na efektivní práci v podmínkách multilingualismu.
- Zabránit monolingualismu, nepříteli evropské různorodosti, a zároveň jazykovému chaosu, překážce efektivního fungování EU.

Problém jazyka je ústřední z hlediska respektování evropské různorodosti, která je předpokladem evropské demokracie, a současného zabezpečení efektivní činnosti orgánů společenství, která je předpokladem efektivity EU. Tato diskuse musí proběhnout veřejně, protože se týká kulturního srdce naší společné budoucnosti. Newropeans navrhuje pragmatické řešení integrující obě omezení demokracie i efektivity do systému typu Ť2-5-25ť: dva vnitřní pracovní jazyky pro instituce (angličtina a francouzština), pět jazyků pro politické debaty, které také mohou sloužit jako základ pro další překlady, s alespoň jedním jazykem z každé jazykové skupiny (angličtina, francouzština, němčina, polština a španělština), a všechny jazyky EU pro komunikaci s občany.

Zvýšit efektivitu a demokratičnost činnosti EU

5. Vytvořit skutečně evropskou vládu

- Učinit zvolené úředníky zodpovědnými, vládnoucími nad technokraty a podporujícími chápání rozhodovacího systému a jeho politické efektivity
- Zabránit aby stávající "demokratická černá díra" Evropy stimulovala vítězství populismu a extremismu všeho druhu.

Evropská vláda se má stát zodpovědná za realizaci evropské politiky a převzít nynější výkonné funkce Rady a Komise, které by obě měly být zrušeny, alespoň v jejich dnešní formě. Evropský parlament se stane zákonodárným orgánem vycházejícím z legislativních funkcí stávajícího Parlamentu a Rady. Obě tyto politické instituce ztělesní společný zájem EU. Evropskému parlamentu musí být udělena práva zákonodárné iniciativy sdílená s Evropskou vládou. Bude vytvořen centralizovaný administrativní odbor, Jednotná Evropská Administrativa (Joint European Administration, JEA) pro řízení společných politik. V mezivládních záležitostech bude právo iniciativy náležet národním vládám a parlamentům. Iniciativa měnit politiku z jedné oblasti do druhé (společné nebo mezivládní) patří výlučně Evropské vládě.

6. Postavit evropský rozpočet na skutečně vlastní zdroje soustřeďované transparentním způsobem a podléhající pravidelné kontrole

- Zvýšit politickou efektivitu, demokratickou kontrolu a zájem občanů na rozpočtu společenství
- Ukončit posedlost srovnávat kolik jednotlivé státy platí a dostávají zpět z rozpočtu, která znemožňuje rozumné a efektivní rozhodování o příspěvcích a výdajích, a která jde v každém případě proti duchu evropského projektu.

Evropské zdanění podniků a příjmů by mělo nahradit systém národních příspěvků do evropského rozpočtu. Evropské finanční a rozpočtová pravidla by měla být vycházet z demokratického principu "žádné zdanění bez zastoupení (no taxation without representation)" a měla by být přijímána evropským zákonem po nutném souhlasu Evropské vlády.

Nutně to znamená změnit časový rámec finančních a rozpočtových pravidel ze 7 na 5 let pro synchronizaci s volbami do Evropského parlamentu.
Stávající cíle přerozdělování budou zachovány a rozšířeny o další článek určený na stimulaci růstu, zejména v oblasti výzkumu, inovace a vzdělávání.
Veškerá rozpočtová a finanční rozhodnutí musí být přijímána s ohledem na respektování principů demokracie a transparentnosti, zejména prostřednictvím veřejných debat v Evropském parlamentu. Evropský účetní dvůr a síť národních účetních dvorů musí být posílena k provádění efektivní kontroly využití evropských fondů.

7. Zajistit, aby byl Evropský parlament složen 50% z představitelů států (regionální kandidátka) a 50% z celoevropské kandidátky; nabídnout každému občanu dva hlasy v evropských volbách.

- Posílit demokratickou legitimitu Evropského parlamentu a umožnit vyjádření dvojité identity každého evropského občana: evropskou a národní/regionální
- Obrátit trend rostoucí neúčasti v evropských volbách, i když se zdá, že občané se více zajímají o Evropu, jak ukázala poslední referenda.

Evropský parlament, aby měl důležitější politickou úlohu, musí zvládnout včlenění do sebe sama mnoha různých prvků identity evropského občana. Každý občan má volební hlas pro volbu 50% zástupců v Parlamentu z celoevropské kandidátky a další hlas pro volbu 50% Parlamentu z národní nebo regionální) kandidátky.

8. Vytvořit proceduru pro hodnocení politického systému a administrativy společenství každých deset let, nezávislou na exekutivních, zákonodárných a právních institucích.

- Vytvořit proces pravidelného přizpůsobování se institucí EU prostředí, které se stále vyvíjí a to demokratickým a transparentním způsobem
- Vyhnout se "institucionální skleróze", která vede ke krizím podobné té roku 2005

Počínaje příštími evropskými volbami, a poté každých deset let, by měl být svolán "sněm" reprezentantů zvolených z celoevropské i národních kandidátek a expertů ze všech částí Evropy. Měl by alespoň z 30% sestávat z lidí mladších 40 let. Záměrem je, aby sněm vyhodnotil stav Evropské unie a navrhl institucím provedení nezbytných strukturálních změn smluv a fungování EU.

9. Podporovat vnitřní mobilitu uvnitř evropských institucí

- Postarat se, aby v evropských institucích pracovali veřejní činitelé stejně mobilní a otebření jako je evropská společnost, které mají sloužit.
- Zamezit vytvoření uzavřených "kast", které nejsou schopny porozumět společnosti, která je obklopuje.

Kariéra v každém úřadě má být omezena na maximálně 10 let a měla by být organizována rozsáhlá kampaň podporující mobilitu mezi regionálními, národními a evropskými úřady, a také výměnu mezi veřejným a soukromým sektorem.
Je důležité preferovat při zaměstnávání evropských úředníků lidi s alespoň pětiletou profesionální praxí, aby mohli odevzdávat maximální přidanou hodnotu.

Definovat úlohu Evropy a společných evropských projektů ve světě

10. Podporovat sousedskou politiku Evropské unie (Privilegovaný sousedský status)

- Posilovat politické a hospodářské partnerství s dotyčnými zeměmi
- Předejít prohlubování sociálních a ekonomických nerovností uvnitř Evropy chaosu na jejích hranicích

Hospodářská prosperita a sociální soudržnost jsou jedněmi z ústředních principů evropského projektu. Evropská unie musí být schopna poskytnout je svým občanům pro zajištění jejich blaha a předcházení extremistickým a populistickým revoltám. Pouze pomocí Privilegovaného sousedského statutu bude EU schopna v nadcházejících letech podpořit silné a zdravé politické a ekonomické vztahy se svými sousedy jako je Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Turecko, Libanon, Izrael, Palestina, Egypt, Libze, Tunisko, Alžírsko a Maroko.

11. Zvýšit účinnost akcí EU ve světě posílením role ministra zahraničí a určením jasné a objektivní evropské zahraniční politiky.

- Zvýšit vliv a účinnost EU ve světě při současném uchování různorodosti a bohatství bilaterálních vztahů svých členských států
- Předcházet nesoudržným akcím a obrazu EU ve světovém systému

Během posledních deseti let, konkrétně v průběhu Irácké krize, evropští občané jasně předvedli, že chtějí sourodou, silnou a vlivnou Evropu, schopnou podílet se na vytvoření rovnovážnějšího multilaterálního systému. Definování evropské role ve světě má vycházet ze tří klíčových principů: klíčová úloha pro reformovaný systém OSN přizpůsobený realitě 21. století; nadřazenost mezinárodního práva národním zájmům; odmítnutí nestabilizující doktríny "preventivní války". Z důvodů soudržnosti a vnitřní koordinace musí být jasně vytýčeny role Ministerstva zahraničí společenství, prezidenta a Evropské vlády.

12. Vytvořit společnou imigrační politiku realizovanou na národní úrovni zaměřenou na úplnou integraci přistěhovalců do evropské společnosti

- Podpořit sociální a ekonomickou integraci přistěhovalců a stanovit za ni společnou evropskou odpovědnost
- Zabránit zrození uzavřeného, xenofobního a nedynamického Evropana

Pro Evropskou unii je imigrace životně nezbytná, užitečná a potřebná záležitost. Měl by ovšem probíhat ve dvou odlišných rovinách: na úrovni migračních toků, tj. co nejvíce předcházet ilegální imigraci a v rovině socializace imigrantů zajišťující jejich co nejhladší možnou integraci. Současně by EU měla přísně potírat veškerou náboženskou a/nebo rasovou diskriminaci.

13. Vypracovat společnou evropskou politiku proti organizovanému zločinu a mezinárodní kriminalitě, konkrétně specializovanou evropskou policii a soudní síť.

- Upevnit vnitřní a vnější důvěryhodnost EU prosazováním transparentnosti
- Zastavit šíření rozšířený názor, že nárůst kriminality je přímo spojený s přijetím nových členů Evropské unie

Společný trh bez hranic v rozšířené Evropě, terorismus a nové informační a komunikační technologie jako internet, staví do popředí požadavek na přijetí efektivnější strategii boje EU proti organizovanému mezinárodnímu zločinu, jehož profesionalita a odbornost roste. EU ropská unie potřebuje vytvořit specializovanou policejní a soudní síly, které vycházejí z existujících národních orgánů, aby mohla čelit rostoucím rizikům a posílit svou vnitřní a vnější důvěryhodnost.

14. Rozšířit širokou odbornou iniciativu v oblasti výchovy a celoživotního vzdělávání.

- Posilovat demokratizaci EU a kvalitu jejích lidských zdrojů
- Předejít, aby byla zítřejší Evropa budována lidmi, kteří Evropu a Evropany neznají

Přístup ke vzdělání je základem demokratické, fair a konkurenceschopné společnosti. Dnešní a zítřejší výzvy vyžadují ambiciózní a široce postavené iniciativy, jako: a) zpřístupnit evropský prostor většímu počtu mladých lidí studentů (15-25); b) snížit nedostatek lidí celoevropskými kompetencemi vytvořením speciálního vzdělávacího programu pro všechny ekonomické, politické, sociální a kulturní oblasti v rámci integrované Evropy.

15. Vypracovat výroční sociální zprávu pro prezidenta EU zaměřenou na hodnocení sociálního stavu Unie (zdraví, vzdělávání, zaměstnanost, chudoba) a založenou na předem definovaných objektivních ukazatelích

- Posilovat u všech občanů pocit příslušnosti a sounáležitosti s EU
- Zabránit budování Evropy bez sociálních kritérií

Evropská unie už má jistá konvergenční kritéria v ekonomické, monetární, fiskální a právní oblasti. Euro má současně enormní efekt na všechny aspekty sociální sféry, přesto je velmi důležité integrovat sociální dimenzi do tohoto úsilí o kontinentální konvergenci. Každý rok by měla exekutiva předložit Evropskému parlamentu velmi objektivní studii o stavu Unie v sociálních záležitostech spolu s návrhy zaměřenými na ekonomickou konvergenci a sociální pokrok

16. Vzájemné posílení politické integrace, výzkumu a konkurenceschopnosti: společné sny, rozhodnutí a podnikavost

- Posilovat hospodářské a technologické kapacity Unie a připravovat je na výzvy 21. století
- Zabránit, aby se EU stala slabým hráčem bez vlivu na globální systém

Politická integrace a prosperita jde dlouhodobě ruku v ruce s vizí a ambicí občanů mít svou vlastní společnost. Společné projekty jsou podstatnou součástí budoucnosti. Evropa potřebuje soubor iniciativ, které vzájemné prosazují politickou integraci, výzkum, konkurenceschopnost na unijní úrovni: a) společné sny a technologie - zahájit evropský kosmický program stálého osídlení Měsíce ve spolupráci s dalšími regiony světa; b) mobilita, hospodářský růst a technologie - budování dálkové dopravní sítě (rychlovlaky, levná letecká doprava, dálnice); c) společná demokracie a technologie - programy na automatické překlady (dostupný překladatelský hardware/a software) a celoevropské elektronické volby spolu s elektronickým přístupem k veřejným službám (e-government); d) společné evropské podnikatelství - vyhlásit výzvu na celoevropské aplikace (minimálně tři země) na společnou organizaci olympijských her, mistrovství světa nebo mezinárodních světových výstav.